Prázdniny

Konec školního roku je ideální doba na výrobu děkovných přání. Do školky jsem je letos pojala jako "fotografie" z prázdnin. Přáníček bylo celkem osm. A i když jsem poctivě každé přání vyfotila, karta to nějak nezvládla a fotky pojedla. Něco zbylo, naštěstí. A tak se s vámi mohu podělit.

Vybrala jsem razítka od Marianne Design z kolekce Don & Daisy. Hned, jak jsem je uviděla, měla jsem naprosto jasno, že z nich budou letošní přáníčka do školky. Holčička, která si čte knížku, dvě kamarádky v cukrárně, holčička na kole a holčička chytající motýlka. Prostě prázdninová idylka.

Razítka jsem natiskla na akvarelový papír, vybarvila a pomocí šablony, která vypadá jako fotka z polaroidu vznikly "fotografie". Pak už zbývalo jen málo, vzorovaný papír na podklad, washi páska na falešné uchycení, razítko prázdniny (aby bylo jasno, že je to fotka z prázdnin, že?) a nezbytné děkovné razítko. Vzniklo tak osm různých, ale přesto stejných přáníček.

Kocour jménem Basik

Tahle razítka jsem si zamilovala hned, jak jsem je uviděla. Když jsem si pak prohlížela, co s tím kdo vyrobil, líbila se mi ještě víc. A když jsem pak s nimi vyrobila přáníčka sama, myslím, že z toho vznikla láska na celý život.

V naší rodině je hodně holčiček, takže klučičí přání nedělám tak často. A proto je to pro mě vždycky trochu výzva.

První přání bylo pro tátu ke dni otců (mamka letos dostala ke dni matek, tak aby to bylo spravedlivé a oba viděli, že je mám ráda stejně). Nojo, ale jak ho udělat? Vytáhla jsem kocouří razítka a přemýšlela. Letce jsem si pořídila nedávno a ještě nevyzkoušela a podoba přáníčka se pomalu rýsovala v hlavě. Jenže co je hezké v hlavě, to nemusí tak dobře vyjít, že? Ale nevzdala jsem to. Představa byla jasná, letec, který potáhne transparent. Razítko jsem vybarvila, vystřihla, podklad jsem udělala modrý distress inkoustem, k tomu mraky, letce přilepit pěnovou oboustrankou, sem tam nějaký mrak taky vyvýšit, transparent, špagátek. A protože jsem měla nové razítko s nápisem "Posílám pozdrav", tak jsem ho taky musela vyzkoušet. A k čemu jinému posílat pozdrav, než ke dni otců. Na transparent pak nápis "Jsi nejlepší!", protože to táta rozhodně je. A tak vzniklo toto přáníčko.

Druhý kocour přibyl zanedlouho, protože pár dní po dni otců, má táta narozeniny. Tohle přáníčko jsem tvořila podle sketche do výzvy s papercards. Jemně vzorovaná čtvrtka, na ni pár razítkových cákanců, kocour jen tak lehce vybarven, v barvách trička barevný proužek na bok, washi páska, pár výřezů, provázek a nějaké ty nápisy. Ať je jasno, co a proč :) Mimochodem, ten tmavší výřez je z balení od nějakých šroubováků, když pánské, tak se vším všudu.

Třetí kocour na sebe nenechal příliš čekat. U nás v rodině už to tak je. Dlouho nic, pak se s olavenci roztrhne pytel. Takže po tátových narozkách byl další na řadě švára, tentokrát se svátkem. A protože je chemik, tak proč to do přáníčka nezakomponovat, no ne? A protože přáníčko bylo k svátku, tak jsem volila hodně úspornou variantu. Vybarvit kocoura, vystřihnout, vybarvit balónky, nalepit, nápis "k svátku". A pak už jen balónky naplnit heliem :) A proč nese kocouří rytíř balónky naplněné heliem k svátku? Inu, některé věci navždy zůstanou záhadou.

Konečně mám blog

Tak, dnes je den D. Konečně jsem se dostala k tomu, abych si vytvořila blog. Tvořím přáníčka. A tvořím jich relativně dost. A protože se chci občas pochlubit, potřebuji k tomu vhodné místo. Fotogalerie nestačí. Každé přání má totiž svůj příběh. Někdy je potřeba popsat, co mě k tvoření vedlo, jaké jsem použila materiály, za jakých okolností vznikalo a tak. Znáte to. Trošinku si pohonit ego. A nebo předat nějaké moudro. A tak jsem tu. A pokud jste tu se mnou, vítejte! Doufám, že se mi podaří plnit fotogalerii a sem tam něco napsat. Ať to tu není prázdné a smutné.